Pohádka o sýkorkách....

.

Bylo nebylo, ale my víme, že bylo…
 
…byla krutá zima, sněhu víc než půl metru, i ve dne krutý mráz.
Pro všechna zvířátka to byla těžká doba. Nemohla se dostat k zemi, kde ležela tráva a semínka, na kteřích bylo vše na kost zmrzlé ...
 

Za oknem Základní školy na Sychrově se i letos, jako každou zimu, scházely sýkorky u několika krmítek, do kterých  jim děti sypaly černá zrníčka slunečnic, žlutá semínka kukuřice a olejnatá zrníčka lnu. Mezi sýkorky se občas zapletli i čiřikaví vrabci se šedým bříškem  hnědým peřím na křídlech a na hlavičce, ale o nich si budeme povídat někdy jindy.

Sýkorky se normálně živí hmyzem a pavouky, ale když v zimě všechen hmyz spí někde ve štěrbinách v zemi, v prasklinách kmenů stromů nebo poblíž lidských obydlí, musí jíst i semínka. Nejraději mají ta olejnatá a nebo třeba kokos (4). A úplně největší radost mají, když jim lidé nabídnou hovězí lůj zavěšený v síťových krmítkách, to se potom namlsají.

(foto David Mlýnek)

Sýkora modřina je krásný ptáček. Patří mezi pěvce a má hezký hlas.
Na hlavičce , na křídlech a na ocásku má modrá pírka a bříško celé žluté, tak ji nejlépe poznáte.

Sýkorek je hodně druhů a skoro všechny můžeme na sídlišti Sychrov nedaleko naší školy  potkat.
Je to například sýkora uhelníček s černými pírky na hlavě i na náprsence.

Sýkora parukářka se svými legračně střapatými pírky na hlavě je vybarvená jemně dohněda.

 

Sýkora babka s černou hlavičkou a bílými líčky,

a tohle je krasavice modřinka.

Na zimu se sýkorky houfují, scházejí se na jednom místě, spí na jednom stromě, aby jim společně bylo teplo. A tak občas dojde k nějakému tomu hašteření a  hádkám. Však na to mají všechny dostatečně silný hlas!

Hlas sýkor modřinek: http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=308.00

Jedno školní krmítko v pavilonu u tělocvičen si obsadily sýkory modřinky(nahoře na obrázku).
 Až po ocásek jsou dlouhé asi 13 cm, rozpětí křídel je 20 cm a váží asi jako deset deka salámu, co si dá tatínek ke svačině. Přes očka mají černý proužek, jakoby nosily sluneční brýle.

Štěbetaly na okenním parapetu, poskakovaly po blízkých stromech  hledaly potravu.
* * *

V dubnu, až sleze sníh, snese samička do dutiny stromu do hnízda z mechu, peří a trav 7-12 vajec, načervenalých, skvrnitých a bude na nich sedět  asi 14 dní.

 

Pak se vylíhnou věčně hladová  holátka.

....

...a po dalších skoro třech týdnech, poprvé vylétnou z hnízda .

* * *
ale my se vrátíme k naší pohádce....

 
 

Jednou přiletěla na školní krmítko jiná sýkorka, nebyla to Modřinka. Měla černou hlavičku a žluté bříško s černým páskem. Byla to koňadra. Byla ještě mladá, na světě teprve rok, byla celá střapatá a pírka měla neurovnaná, jak spěchala, protože ji honil puštík, v zobáčku držela uloveného komára, kterého kdo ví kde v té zimě našla, jako bych chtěla ostatním přinést dárek.

 

 .....

Puštík se totiž příležitostně živí i sýkorkami, které uloví. Jinak mu ale víc chutnají myši. jenže kde najít myši pod metrem sněhu...

Pronásledovaná sýkorka Koňadra se rychle vtlačila do krmítka a chvěla se strachy...

(foto David Mlýnek)

 

Sýkory modřinky, které si myslely, že je školní okenní parapet  i krmítko jejich se začaly zlobit. Proč tu ten sýček sedí, proč jsi ho dovedla, co tu chceš, co tu děláš? Křičely na sýkoru Koňadru, zlobily se na ní, vystrkovaly ji z krmítka a shazovaly z parapetu. Žádná z nich nechtěla vedle nešťastné vystrašené Koňadry  sedět.

Koňadře to bylo moc líto, byla smutná.

Když puštík odletěl, sesedly se ostatní sýkorky k sobě a povídaly si. Jen koňadra zůstala  sama.
 

Kdy se modřinky daly do zobání, chtěla se k nim koňadra přidat, měla taky hlad. Ale modřinky si všechna zrníčka nahrnuly pod sebe a koňadře nedaly ani jedno. A ještě na ni křičely: Jdi pryč, ty k nám nepatříš, ty nemáš modrou čepičku, s tebou my se nebavíme!

 

 ...a tak smutná koňadra odlétla na strom kousek dál od školní budovy.

A to možná bylo velké štěstí, protože v tom uviděla velkého strakatého kocoura, který se mlsně olizoval. Tichounce se plížil sněhem, vyskočil na strom a pak na parapet...a blůížil se k zobajícím modřinkám. Koňadra chtěla začít křičet, ale bála se.

.....

Vtom kocour skočil a už držel jednu Modřinku v tlamě.

 

Koňadra se lekla, to tak nemůžu nechat, vždyť on ji sežere! Vykřikla a prudce se rozlétla proti kocourovi.
Vrazila do něho, až Modřinku pustil a vystrašeně utekl, protože takovou odvahu od malého ptáčka nečekal.
Vysvobozená Modřinka rychle vylétla do bezpečí koruny stromu. Jenže...

... na zemi u stěny budovy zůstala ležet omráčená Koňadra.

 

Nemůžeme ji tam nechat, rozhodla nejstarší, skoro patnáctiletá Modřinka, musíme ji probudit a pomoci ji nahoru na strom, mezi nás. Vždyť zachránila naší kamarádce život! Co na tom, že nemá na hlavě modrá pírka, to přece nevadí, ale je jedna z nás!

A tak našla sýkora Koňadra mezi sýkorami Modřinkami díky své statečnosti hodně kamarádů.

 

Pobývala s nimi u školní budovy až do té doby, než ji našlo její hejno a společně s nimi odlétla na kopec k vodárně.
Ale obě hejna se už kamarádila a vzájemně si pomáhala, třeba tím, že vždycky spustila křik, když se blížil mlsný kocour.

 

 

A tak všechno dobře dopadlo.
Na barvě peří přece nezáleží, hlavně když jsme kamarádi !!

* * *
otázky pro starší žáky:
zařaď sýkorky modřinky do systému živočichů (říše, kmen, podkmen, třída, rod, druh)
jmenuj další druhy sýkor
čím se živí sýkory v létě
co jim nejvíc chutná na krmítku
jmenuj ptáka. dravce, predátora z řádu sov,  který je schopen ulovit sýkoru
jmenuj savce, šelmu, klterá loví ptáky
vyprávěj o hnízdění sýkor modřinek (doba, místo, počet vajíček,  krmení mláďat atd...)
poslechni si hlasy různých druhů sýkor a nauč se je rozlišovat...
zdroj: http://www.jynx-t.net/ptaci/sykora-konadra-129723-19136512-0.html
nebo:http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=307.00